Dobrý den Lenko,
je to u? nějaký ten pátek, co jsem četla nějakou Va?í kní?ku? Rok u? jsem do ruky něco ?nového? nevzala určitě. Ale nějak jsem měla potřebu se odreagovat a tak jsem po krátkém rozmý?lení sáhla po Radce. Říkala jsem si ? ta nezklame. Nezklamala. A já si uvědomila, ?e vzhledem k tomu, ?e to byla moje úplně první ?Lanzovka? jsem Vám k ní tehdy ?ádný smysluplný komentář nenapsala. Vím, ?e jsem tam tehdy pořád omílala tisíc a jednu náhodu ohledně toho, jak jsem se ke kní?ce dostala, jak jsem v ní poznala téměř dvojče své kamarádky a tak dál? Tak jsem si řekla, ?e Vám ten dlouhý a vyčerpávající komentář musím napsat teď. O tři roky déle, ale přece. Zároveň s tím jsem si v?ak musela zalo?it nový profil, jeliko? jsem staré heslo zapomněla. Tak?e jsem původní TheReny, pokud Vám to něco málo řekne. A teď konečně ke kní?ce?
Jak ale začít? vím, ?e mě u? tenkrát od začátku moc bavila. Radčina výpověď mi při?la otevřeně přátelsky autentická a poutavá. A jakmile jsme zjistila, ?e kamarádka Kájina je dost podobná mojí kamarádce Karolíně, chytlo mě to je?tě víc.
Pamatuji si, ?e scénu se hřbitovem jsem tehdy četla k večeru a ?e do zpěvu, mi během toho zrovna moc nebylo? Jsem docela stra?pytel, tak?e?. Zajímavé, ?e si tohle pamatuji tři roky od přečtení :).
No? a pak při?el Pavel. Víte, já mám pro tyhle charismatický charaktery s pohnutým osudem prostě slabost :) ? kdybych je měla vyjmenovat na prstech ruky, deset bych jich (kni?ní i filmových) určitě napočítala a Vá? Pavel Král by mezi nimi měl určitě přední pozici. Konkurovat by mu snad mohl jedině Cassidy ze Zdivočelé země? V mých očích, samosebou. Obecně asi moc ne.
Pavel zkrátka celou kní?ku ?táhne?. No která holka by takového svého ?prince? ? no vlastně Krále :D nechtěla, ?e? Jeho ?ivotní přesvědčení, názory a celkové to jeho kouzlo.
Radčina proměna byla sice ji? avizovaná na anotaci kní?ky, tak?e mě nepřekvapila, ale rozhodně potě?ila. I Tomá?ovo přiznání, by? pod tlakem? Celkově, kdy? vezmu v?echny tři díly, proměna sourozenců Stachových je více ne? pozoruhodná.
Pamatuju si také ? z toho roku 2010, kdy jsem Radku četla, ?e po přečtení Radčiných peripetií s vyrá?kou ve vlasech mne jímala hrůza poka?dé, kdy? jsem pocítila svědění ve vlasech? tomu se panečku říká autosugesce! :D
A pak Pavlův odjezd na vojnu ? no víc jsem si nemohla přát. Tedy, teď to zní asi mírně ?kodolibě, ale... vojna prostě dodá kní?ce ?mrnc. Mám ráda nedávnou historii a historky z vojny jsou jedna z hlavních součástí vyprávění mého táty i dědečka. Nehledě na to, ?e jednomu z nich se během ní stala věc nemálo podobná Pavlově situaci, příběh byl o to poutavěj?í. A napínavěj?í?
Tím se přesouváme k druhému dílu, který se mi asi líbil o něco méně ? ale v?ichni víme proč. Pavel byl zprostředkován více-méně před dopisy. Do toho ten nesympatický Erik (tedy mě nesympatický byl) a navíc to napětí mezi Radkou a Pavlem. Co se mi na kní?ce líbilo, byla přítomnost Samanty ? nebo alespoň do té doby, ne? nečekaně s bandou vpadla do domu Stachových. Nebo vlastně ne ? do té doby, ne? mr?tila ten kámen po malém chlapci. Já jsem toti? zarytá odpůrkyně rasismu. Tak?e mě přístup Radky k Sam potě?il. Bohu?el, její pozděj?í chování mě zklamalo? nicméně vím, ?e to tak ve velké vět?ině bývá? vina je v?ak na obou stranách /rozhodně teď nemluvím o Radce a Sam/.
Konec druhého dílu? Smutný i krásný zároveň? poslední stránka určitě.
A díl třetí? Zpočátku mě nebavil. Nebo spí?? chyběl mi Pavel. Jak jinak. Matěj, ač měl mě sympatický koníček a vlastně můj dobrý kamarád je - co se sci-fi spisovatelčení týká, to samé v bledě modrém, povahou je ka?dý tro?ku jinde ? a to byl kámen úrazu. Prostě jsem ho ráda neměla (na tou podobnost s kamarádem nehledě, Kubu jsme tehdy vůbec neznala :D. Ani jeho rodné město mně neobměkčilo, mě, rodilou severoplzeňačku. Radka přece MUSÍ být s Pavlem. Já vím, v ?ivotě je to častokrát jinak. Ale v kní?ce? prostě musí?
Část u moře se mi líbila. Stále víc mi seděla Karolína, moc jsem soucítila s tím, jak zoufale by tou?ila mít dítě. A Ondra byl pro ni ten pravý :). Toho jsme si oblíbila.
Katka mi nevadila? vlastně jsem se tro?ku viděla v její nejistotě. A Pavla bych jí vlastně přála? kdyby neměl být s Radkou?
Noční plá?ová scéna je jedna z nejkrásněj?ích? Panebo?e, to je ono :D Takhle to má být :D
Závěr, jakkoli ?komorní?, tak krásný?
Z dne?ního pohledu ?estnáctileté čtenářky, která se ke knize vrátila po třech letech musím jen poděkovat ? tahle kní?ka je prostě moje srdcová.
RenyN

PS: Mimochodem, pokud si vybavíte Radčin a Katčin rozhovor o jistotě a nejistotě ? měla jste mě vidět, kdy? jsem ho teď četla. Poté, co jsem si podruhé přečetla Radčin výrok o tom jak ?? kluky přitahujou osobnosti?? jsem téměř vykřikla ?No, doprčič, jasně!? Víte, jak mi do té doby vrtalo hlavou, proč jistý Martin dává přednost o dva roky mlad?í, leckdy ne moc příjemné, kamarádce? :D
(Berte tu poslední větu prosím v nasázce)