Nechci ti brát iluze, ale myslím, ?e se? trochu mimo. Kluci jsou v určitých věcech pořád stejní. A rozhodně bych neřekla, ?e vojna vůbec (a? u? před nebo porevoluční) znamenala pro kluky nějaký ?těstí. Jasně, naučili se pár věcí, mo?ná se někteří osamostatnili, ale ztratili dva roky ?ivota, byli vystavený ?ikaně a buzeraci. Zkus ?ít dva roky tak, ?e bez rozkazu si ani nedojde? na záchod. Kdy? se velitel rozhodne, bude? drbat hajzly kartáčkem na zuby, proto?e to je rozkaz. Vyjádření nesouhlasu znamená neuposlechnutí rozkazu a následuje nesmyslnej trest.
Pokud má kluk v dne?ní době problém zaplnit celou sms, měl by nejspí? i na vojně problém sesmolit romantický dopis. Myslím, ?e si to moc maluje? a idealizovat si vojnu a vůbec předrevoluční období není nejlep?í nápad.
V?dycky se mi zdálo ujeté, ?e by se dva lidi, kteří se skoro neznají, měli brát, proto?e čekají dítě. Samozřejmě, a? se oba starají, ale svazkem man?elským rozhodně nic nevyře?í a ani si nic nepojistí. Myslím, ?e kluci jsou (ne)zodpovědní pořád stejně, dřív je prostě jen okolí a zvyky natlačilo do svatby. A netvrdila bych, ?e je to pro těhotnou holku nějaká výhra.
Nevím, jaké kluky potkává?, já mám kolem sebe spoustu mu?ů a kluků, kteří ví, co chtěj a jdou si za svým. A vět?ina z nich u? vojnu neza?ila.
Správní kluci existujou, ale prince na bílým koni čekat nemů?e? neb se nedočká?.