Dobrý den Paní Lanczová,
od mé první třídy, kdy jsem se úspěšně naučila číst, jsem za celou základní školu přečetla všechny Vaše knížky. Nejvíce jsem se zamilovala do trilogie Souhvězdí Labutě, ale samozřejmě ostatní příběhy mi přirostly k srdci taky, některé více, některé méně. Teď v létě jsem se rozhodla si postupně všechny knížky znovu z mé knihovny půjčit a znovu přečíst. Po základní a střední škole si chci připomenout staré i novější příběhy, představovat si znovu postavy a místa, která bych strašně ráda i navštívila, pokud alespoň nějaká nejsou v knihách jen vymyšlená :) Teď jsem dočetla, jako první Past na Kočku, některé části z opileckých výstupů jsem měla husí kůži, protože podobné scény v nočních hodinách jsme doma bohužel prožívali taky. Dále mi bylo Johany líto, když v nemocnici nepřiznala matce Dominika, že to dítě je jeho, milé překvapení bylo, když mamka Dominika neuvěřila této lži a poslala ji peníze za interupci. Zaujaly mě šermířské hry, Kozí hrádek, který si pamatuju už z knížky Letní něžnosti :) Chci Vám tímto na konec moc moc poděkovat za Vaše nápady, myšlenky, možná zkušenosti z vlastního dospívání, jednoduše za to, že píšete, že můžu i ve dvaceti jedna letech snít stejně, jako ve třinácti. Mrzí mě, že jsem nestihla Váš letní sraz v kempu, ale příští si už ujít nenechám, protože poznat Vás bude mým splněným přáním :) S krásným pozdravemTea.