Parádní
Zdravím,
i kdy? mám plno Va?ich kní?ech dávno přečtených, rozhodně si je nepůjčuji třeba podle stáří... dokonce jsem četla i některé vícedílné kní?ky naopak a zpět :-), kdy? nebylo co číst a jednička nebyla k dostání.
Stra?ně mě tato kní?ka vzala, nejdřív jsem byla trochu na?tvaná, proč to nedopadlo jinak, líp..., ale pak jsem si uvědomila, ?e to tak prostě mů?e být - Tvrdá realita. Chyba. A konec. - a ?e kní?ku na tento způsob jsem od Vás vlastně je?tě nečetla. Obě holky mi i přes tu dokonalost byly sympatické, obdivovala jsem ka?dou v nečem jiném. Například Denisu, ?e dovedla jít tvrdě za svým cílem - teď zrovna nemám na mysli Marka, ale spí? ve ?kole, jak se dovedla vypořádat s rodiči. Musela to mít tě?ké. bylo mi jí moc líto, moc to na mě zapůsobilo. Dočetla jsem ji večer a byla jsem taková rozechvělá, dokonce se mi zdál i men?í horor :-), umíte to krásně napsat. Je?tě nikdy se mi nestalo, ?e by na mne tak moc kniha zapůsobila, aby mě doprovázela i v ří?i snů. Nikdy jsem neměla na to stopovat a ani se mi to nikdy nelíbilo, i kdy? mám ráda adrenalin, kdy? se něco děje. Myslím, ?e po přečtení by to ka?dou stopařku odradilo - a to je dobře. Rozhodně jsem podle názvu ani úvodního obrázku nečekala, co se stane. Bylo mi líto v?ech tří. Hanky nejvíc, částečně jsem chápala i Denisu. Nevěra je ve vztahu hodně nepříjemná zále?itost, znám lidi kolem sebe, kteří o ní ví a tolerují ji, ale já osobně jsem člověk, který nevěru nesná?í a neodpou?tí. I kdy? v případě Hanky a Marka, kdy? jsem o tom přemý?lela del?í dobu..., no mo?ná bych mu taky dovedla odpustit. Hanka prostě k sobě někoho potřebovala. A Marek měl velkou výdr?, kdy? si k ní umetal zpáteční cestičku. Rozhodně to byl dramatický příběh, který si zaslou?il pěkný konec. Jinak by to zůstalo moc smutné a otevřené.
Také jsem si v?imla, ?e ve velkém mno?ství svých knih pou?íváte pejsky, já mám pejsky moc ráda, sama mám fenku hovawarta (nevím, jestli znáte, stále plno lidí neví, ?e něco takového vůbec existuje). Je prima, kdy? jsou v kní?ce i zvířata. Marek mi byl sympatický tím, ?e s Dixem i cvičil, jezdil na cvičák. Proto?e ti co jezdí cvičit a baví je to ví, ?e je to prostě ú?asné.
Na závěr: Opravdu se Vám opět kní?ka moc povedla. Jen doufám, ?e si teď vyberu nějakou z toho veselej?ího soudku, aby se to vyvá?ilo :-).
Mějte se krásně.
Milá Lenko, děkuji za dlouhý a krásný příspěvek, potě?il mě. Fajn, ?e se kní?ka líbila i přes ten smutný konec, jen?e - zná? to, ne v?echno poka?dé končí dobře a občas se stanou i skutečné pohromy a tragédie. Jak pí?e?, tvrdá realita. Denisa ani Hanka nebyly nedokonalé, ka?dé měla nějaké ty chyby (jako ka?dý člověk). Kdyby dokonalé byly, nedopadlo by to takhle :-). A co se týče pejsků a hafanů - no jo, na ty jsem zatí?ená! Taková psí máma :-) Doma máme jezevčíka, letos mu bude u? 13 let, předtím jsem měla pudlíka. Líbí se mi ale spousta psích ras, hlavně ti velcí (akorát ?e jsou neskladní, tak proto musíme mít men?ího, jezdí v?ude s námi). Hovawart vím, jak vypadá (i kdy? si ho trochu pletu s retrívrem :-) ), patří mezi ty hafany, co se mi líbí nejvíc.