Prostě musím na tvůj příspěvek reagovat, proto?e jsem teď situaci, kdy jednodu?e sedí. Mám ráda nové kní?ky, jsou mi blízké dobou, já dospívala a zamilovávala se u? v době mobilů a internetu, je to na kní?kách znát, kdy? prostředí důvěrné poznávám. Ale ani nedoká?u spočítat, kolikrát mám přečtené Blí?ence.
Není to tak, ?e bych si čas od času brala a opakovala v?echny star?í kní?ky. Musím se přiznat, ?e nepatřím k těm fanynkám, co mají sečtené naprosto v?e (třeba příběhy o Nele se mi dostaly do ruky moc brzy, tenkrát se mi nelíbily a od té doby jsem je je?tě nepřečetla). Ale Blí?enci! Nevím proč, nedoká?u to vysvětlit, ale mají pro mě neskutečné kouzlo. Pamatuji si, jak se i postupně měnil můj názor na jednotlivé postavy. Jako men?í jsem Davida prostě zbo?ňovala, to byl ten ideál! Pak při?lo období, kdy jsem ho z du?e nemohla vystát. Jak mě lezly na nervy ty jeho charakterní řeči! Byla jsem přesvědčená, ?e kluka, co by se na mě takhle povy?oval a zaujímal ke mně tak tatínkovský a výchovný postoj, byl nemohla vystát. A ejhle, jak mi je zas sympatický.
A při ka?dém přečtení taji. Poka?dé se směji, poka?dé trhnu, povzdychávám, kdy? bych si přála dostat takový dopis...
A poka?dé, poka?dé má pro mě ta kní?ka určité kouzlo. Je to jak magnet! Mám sebevíc práce do ?koly, v tu nejhor?í mo?nou dobu se mi dostane kní?ka pod ruku (je vlastně jedno, která z těch tří, ale například teď je mám za týden přelouskané v?echny tři hezky postupně...), a já ji prostě přečtu. Ačkoliv naprosto přesně vím, co se stane na následující stránce, stejně jsem schopna tu kní?ku číst do dvou do rána. A číst, dokud jí s pocitem tepla a zároveň prázdna tam kdesi vevnitř neodlo?ím přečtenou.
Opravdu nevím, jak je to mo?né. Jestli kní?kou? Mnou? Příběhem? Atmosférou? Netu?ím. Jisté je, ?e tam prostě něco je.. a poka?dé (je jedno pokolikáté) mě to dostane.

Rozumím ti. Po dočtení kní?ky (ve vět?ině případů) je mi tak trochu smutno, ?e skončilo něco pěkného a mám samozřejmě velikou chu? přečíst si pokračování, které Lenka tak nerada pí?e. Ne tedy u v?ech knih, ale najdou se asi dvě, které by to potřebovaly jako sůl :) Potí?istka a ta poslední, nevím jak se jmenuje :) . Mimochodem já zprvu četla knihy dle názvu a obálky a některé načla a zase odlo?ila, nakonec nezbývaly jiné a zjistila jsem, ?e po letech se dají lousknout v?echny a v?echny mají něco do sebe, opravdu :) .