Leni,

Kam se vytrácí láska byla první kní?ka, kterou jsem od vás četla - od června jí mám i podepsanou, tak jsem do ní o víkendu nakoukla zase a....musím říct, ?e mi přijde poněkud nedoceněná. Má v sobě tolik zvratů, není to klasická ,,prázdninovka", ale jiný příběh, a jak pí?e arwen, v jistých částech i velice smutný.
Elen - u té jsem si ve dvanácti říkala - je jí 16, a? mě bude, to budu velká holka:OD Elen to měla vychytané - chytrá, tatínkova holčička, slu?ný mazlík na oko a jinak pěkná čertice. Myslím, ?e myslela víc ne? na 16, co chtěla to si vydobyla. Ač se vyspala s kdekým, nebyla to ?patná holka, spí? jen trochu divoká - ten konec, s Kubísem, je smutný, myslím, ?e zrovna ti dva by si dost rozumněli, resp. padli by k sobě. Akorát nepochopím tu epizodu s ,,mana?erem" do něčeho podobného bych fakt ne?la. Hnusák. S Elen mám společnou tu nechu? k domácím pracem, tam jsem se opravdu poznávala.
Adéla. S tou jsem měla trochu problém. Na mě byla moc klidná, moc hodná, moc submisivní vůči Radkovi, i kdy? vztah s ním nakonec skončím a ona na?la někoho lep?ího. Na stranu druhou - Adéla pro?la během prázdnin bolestným vývojem, byla to silná, citlivá a hodná holka a nevzdala se, za co? zaslou?í obdiv. Poznala i smutné stránky své profese.
Kubís mi v něčem připomíná Deriho - hodný kluk z nic moc rodiny. Myslím, ?e se k němu Elenin táta měl zachovat lépe, byla to i jeho vina. Ano, je citlivé, kdy? ve vedlej?ím bytě ?ije s man?elkou a dal?ími dvěma dcerami, ale pořád je to jeho syn....a spískal si ho s Kubísovou maminkou on.
Ta kniha si prostě zaslou?í víc pozornosti!