RE: Nela, Ondra, Tomá?...
Dobré odpoledne, Lenko a ostatní :)
Rozhodla jsem se nezakládat nové vlákno, které by bylo o tom samém, co v?echna u? zalo?ená, a proto pí?u sem, co? snad nevadí :) Dneska jsem dočetla Postel plnou rů?í, rozhodně podruhé, ale myslím si, ?e spí? potřetí. Co je pro mě na Va?ich knihách nejlep?í (krom jejich vzájemného provazování postavami, které mám hrozně ráda!), to je to, jak je vnímám s odstupem času. Hořkou chu? lásky jsem dostala, tu?ím, kdy? mi bylo sedmnáct, a tehdy jsem nad ní moc neuva?ovala, jen jsem ji přečetla a bylo. Po deseti letech jsem se k ní vrátila a rozhodla se Vám napsat, jak ú?asné je, ?e kdy? se ke knihám vracím po letech, najednou se na ně dívám s odstupem mnoha a mnoha zku?eností, zá?itků, nových lidí ve svém ?ivotě... a mám na postavy v nich úplně jiný názor :)
Momentálně jsem poprvé v ?ivotě na nemocenské, proto?e v začátcích prvního těhotenství, a miminko se mnou mává jako drak, a tak jsem pro ukrácení chvíle a zahnání my?lenek na zvracení a podobné chu?ovky sáhla po knihách (a asi nebude náhoda, ?e jako první při?la na řadu těhotenská tématika, tak?e ?eptačka a Nela :)). A po v?ech knihách, které mám od Vás za sebou, mě teprve dne?ní dočtení Postele plné rů?í donutilo registrovat se sem :D
Samotnou mě překvapilo, jak ?patně na mě najednou zapůsobila Nela a Ondra... co? o to, Ondra mi nebyl sympatický ani před deseti lety, Tomá? byl mo?ná ze začátku nezodpovědný kluk, samolibý frajer, whatever, ale Ondra mi při?el jako stra?ný slaboch u? tehdy, ukňouraný a pseudo ně?ný, jeho "měj se půvabně" mi otevíralo nů? v kapse u? po prvním přečtení, proto?e já tyhle rádoby citlivky s pusou plnou výmluv a sebelítosti nemů?u ani vidět... Doufám, ?e to nepůsobí jako filipika proti Ondrovi, ale mně osobně je dost nesympatický, a kdybych seděla u Kobkouvých doma místo Nely a on naproti mně zmučeně čuměl a útrpně vzdychal, asi bych mu hodila na hlavu talíř i s příborem :/
Ka?dopádně mi je?tě víc ne? kdykoliv předtím sedl Tomá?, jeho proměna byla uvěřitelná a milá, pro Nelu toho spoustu udělal a v podstatě za to nic nechtěl (ačkoliv o nezi?tnosti jeho "výměny" pomoci za Nelinu blízkost, ačkoliv věděl, ?e ve skutečnosti chce a mo?ná si na jeho místě i představuje Ondru, by se dalo polemizovat, pokud bych chtěla být úplně spravedlivá). Zato Nela mi tentokrát hrozně nesedla. Tomá?e vyu?ívala, o tom ?ádná, a myslím si, ?e rozhodně víc, ne? on ji, proto?e zamilovaný je v?dycky v nevýhodě. Sama mám kamaráda, který je do mě hrozně, hrozně zamilovaný, a i kdy? ví, ?e z toho nic nebude, kdykoliv mi pomů?e, rozveselí mě, postará se o mě, ani? bych to po něm chtěla... ale nikdy by mě nenapadlo ho za jeho láskopřátelství odměňovat sama sebou, nebo kdybych se pohádala s man?elem a propadla chmurám, ?e u? spolu nebudeme, udělat si z něho náhradníka - právě proto, ?e ho nechci, i kdy? ho mám ráda, nepomohla bych něčím takovým ani sobě, ani jemu.
Ponechám stranou, jak statečně se vyrovnávala s těhotenstvím bez podpory rodiny, to je bez debat, ale kdy? jsem četla, jak se neustále srovnávala s Kateřinou, pěnila se mi krev. To mi od ní při?lo dost alibistické, a pokud tomu věřila, tak byla vá?ně je?tě dítě. Rozvod Ondry a Denisy omlouvala tím, ?e se musel ?enit, a ?e ji nemiloval, a ?e se trápil, a proto bylo v?echno v pořádku. Něco takového si ale asi myslí ka?dá druhá, která si nabrnkne ?enáče :) Prvně se kvůli jeho ?eně a dcerce ani nezmínila o těhotenství, změnila si číslo, zapírala se atd. a najednou se v?echno zlomilo a ona začala říkat, ?e je jiná ne? Kateřina (proč? třeba byla Kateřina v Ondrově postavení, tátu nemilovala a byla ne??astná a měla právo na lásku... to, ?e ho přitom o v?echno obrala, u? byla druhá věc). Kdy? Nela řekla Martinovi, ?e bude ?ít se ?enatým, jeho reakce byla přehnaná a znamenala jen to, ?e není dobrý kamarád, proto?e takový by si ji vyslechl, pokusil pochopit a alespoň by se sna?il být tolerantní. Já Nelina kamarádka nejsem, tak?e mů?u napsat, ?e mě překvapil její alibismus teď, po letech od prvního přečtení, rázem patří mezi mé nepříli? oblíbené hrdinky. Mo?ná má smůlu, ?e si vybrala i mého rozhodně neoblíbeného hrdinu :)
Ka?dopádně abych se vrátila k podstatnému - pí?ete opravdu zatraceně dobře, kdy? ve mně kniha, kterou jsem četla u? dávno, doká?e vzbudit tolik emocí (?e překonám lenost a sepí?u tak dlouhý příspěvek :)) a kupodivu naprosto odli?ných ne? "v mládí" :)