Milá Lenko,
knihu Život na ostro jsem přečetla jedním dechem a občasnými srdečními a nervovými zástavami, kvůli vývoji příběhu... Nejvíc mě dostala scéna po nehodě Veroniky a Tibora, pěkně jsem si zabrečela - a ne naposledy! A hlavně ten konec... je tam hodně nedořešených záležitostí v mnoha směrech a ty mi nedají nehloubat a sama si nevymýšlet, jak by to mohlo pokračovat a následně nějak pro všechny hezky skončit - a tady je kámen úrazu! Většinou to neskončí dobře pro všechny, tudíž by bylo dobré, kdyby jste napsala pokračování a tam vylíčila, jak by to bylo nejlepší podle Vás, protože moje hlava není tak dobrá k vymýšlení úžasných zážitků, zvratů atd. jako ta Vaše ;)
A teď se konečně dostávám k Vaší celkové tvorbě, tak mějte, prosím, trpělivost k přečtení tohoto ´´slovního průjmu´´, jak by řekla nejedna z Vašich knižních hrdinek :D Vaše knihy jsem začala číst před dvěma lety o letních prázdninách na doporučení kamarádky a jsem jí za to MOOOOOC vděčná! A Vám taky! Vaše knihy mi změnily život, pohled na svět... Píšete strhující a čtenáře pohlcující romány, za které by jste měla získat cenu spisovatele století, když už ne rovnou tisíciletí!
Nepřečetla jsem jen jednu Vaši knihu a to Srdcového kluka, protože jej nemají v knihovně, tak asi budu muset brzy navštívit knihkupectví a tuto chybu napravit! Miluji všechny Vaše knihy, nejúžasnější je, když se v knihách míhají hrdinové z jiných knih. Moje největší srdcovky prostě zůstanou Blíženci, Šeptej, O Nele a bratrech Koubkových, Vůně deště, Dvakrát dospěla, Sonáta pro dvě srdce, Kapky rosy, Život na ostro, Půlnoční sny, Tajná láska... a můžu pokračovat dál a dál než bych vypsala všechny Vaše knihy :D Hůře se mi čtou příběhy se zápornými hrdinkami jako Zlodějka snů - ale to je pouze má chyba, na Vašem talentu to vůbec nic nemění! Nedokáži se prostě do nich nějak vžít, když se chovají tak, jak se chovají. Většinou k tomu ale mají nějaký vážný důvod, takže se postupem času chytnu a už je to mnohem lepší, když znám příčinu jejich chování. A taky mám radši ty náctileté hrdinky, než ty kolem 40-cítky. Jsou mi prostě věkově bližší, až budu starší a víc poznamenaná překážkami a útrapami života, tak ty starší určitě ocením mnohonásobně víc než nyní! Ovšem Život na ostro je výjimka, tam jsem se do příběhu tak zažrala, že jsem nějaký věkový rozdíl vůbec nepostřehla a šílenou rychlostí jsem se prokousala až ke konci a jsme zase u toho... Napište, prosím, prosím pokračování! Nebo aspoň další nový román, už jsou to skoro dva roky, co jste nic nevydala :´( A věřte, že nejsem jediná, kdo na to čeká jako na dar z nebes!
Přeji Vám krásně strávené velikonoční svátky a bohatou pomlázku, ať nám neuschnete a pokračujete i nadále ve své jedinečné, čtivé a lidmi značně obdivované tvorbě! :-)