Dobrý den paní Lenko,

do debat sice nepřispívám tak často, přece jen jsou pro mě v něčem trochu nepřehledné, ale z toho co jsem pročetla, jsem zaznamenala, že máte zdravotní problémy. Takže Vám přeju, ať se hlavně brzo dáte do pořádku a zdraví Vám i nadále do budoucna slouží!

A teď ke knížce, dneska jsem dočetla a konečně můžu prohlásit, že jsem přečetla komplet Vaši tvorbu :) Život na ostro se mi dlouho vyhýbal.

Na to jak Vás už roky strašně ráda čtu, tohle je nejspíš první knížka ze které jsem rozpačitá a tak nějak zklamaná.

U Života na ostro jsem rozklikla asi dvě témata. Jak už někdo zmínil, taky mi přišlo, že první půlka knížky je jen o sexu, kde všude, jak často to dělali atd... Můžete sice podotknout, že se už znali z gymplu, že to nebyli pro sebe dva neznámí lidi co na to rovnou vlítli... Ale zase, co jsem pochopila, tak na tom gymplu Tibor nepatřil ani mezi její kamarády, spíš to byl takový platonický idol, po kterém vzdychala a nedávala si šanci ani v "dospělosti". A najednou buch...není tam ani nějaké poznávání, spíš chemie, přitažlivost a totální poblouznění zamilovaností, možná i euforie, že se jí splnil teenagerovský sen..

Nemám pocit, že bych v knížkách nějak přeskakovala nebo nečetla pozorně. Ale dát mi slohovku (jako "afektované blondýně Sabině v Srdcovém klukovi :)) na téma charakteristiky Tiborovy osobnosti, tak první a snad jediné co mě napadne je "idol ročníku". Ano, mohl být ctižádostivý, měl pracovní úspěchy atd.. ale přišlo mi, jak kdybych ho za těch x stránek vůbec nepoznala, nic pořádného o něm nevěděla a jejich vztah se nijak pořádně nevyvíjel.. To je jen můj pohled..

No a i kdyby byli kamarádi na střední, tak přece jenom, osm let se neviděli a za tu dobu se někteří lidi sakra změní. Nevím jestli to bylo zmíněno, ale mám pocit, že Veronika snad žádný jiný vážnější vztah za život neměla... Možná pro to jí to přišlo s Tiborem tak osudové?

Ještě k tomu sexu, neměla jsem výtku ohledně toho, že tam byli jak dva králíci. Nejsem puritán, rozhodně mi tohle ve vašich "dospělých knížkách" nevadí číst ani nepobuřuje. K životu to prostě patří, v tomhle věku snad nejvíc? (ehm, vlastní zkušenost, bude mi 32 a třeba v posl. vztahu jsem to měla podobně, stačilo ať jeden na druhého sáhne a bylo to hned..až si stěžovali sousedi :))

Co se týče sexu jsou vaše knížky rozhodně reálnější než třeba románky od jiných autorů co jsem četla v 15 a najít tam popis nějaké sex. scény byl spíš zázrak. Proto jsme si taky v tomhle věku s kamarádkama jisté úryvky z vašich knížek i navzájem předčítaly, ale to jsem odbočila :D

Jinak sama jsem pesimistka jako hlavní hrdinka a líbilo se mi, že se na svět po autonehodě začala dívat jinýma očima, nebrečela už nad tím jak je sama atd (jako někdy já), ale uvědomila si jak je zdraví cenné a jak se život může v jedné vteřině totálně změnit.. Někdy se to člověku nemusí stát osobně, stačilo mi poznat slečnu, která přišla taky o miminko (syndrom náhlého úmrtí kojenců) a i přes tohle to byl tak optimistický člověk plný naděje...že jsem si nadala do blbců co řeším za malichernosti a kvůli jakým maličkostem se lituju místo toho abych viděla ty maličkosti co mi dělají radost.

Zpátky k Tiborovi a Verče, taky mi přišlo zvláštní, jak jejich vztah skončil. Dyť to byli dva dospělí lidi. A když nastane nějaký probléim, tak je komunikace snad to nejdůležitější. Tak se divím, že se o to ani jeden nepokusili, jen se každý užíral svými problémy - Verča toho, jak dlouho se z toho bude dostávat, jestli bude moct mít dítě... Tibor zase tím co zavinil. Ale vzájemně si pomalu neřekli ani bú... Nechápu a v jejich věku je to dost podivné. Pokud byli oba tak zamilovaní ani se nepokusili s tím nějak poprat společně?

Druhá část, kde se seznámila s Matyášem už byla zase něco jiného, mělo to konečně nějaký děj, příběh.. i když, opravdu byla Veronika ve 29 tak naivní, že ho tak dlouho viděla jen jako kamaráda? Když od začátku bylo jasné, že "Mašličku" nevenčí jen tak. Tohle bych možná chápala u nějaké hodně naivní šestnáctky.. Matyáš mi přišel férový, starostlivý, kluk do nepohody...

No a celkově, dvojčata rozhodně pobavila, stejně tak Bára...nebýt nich, tak tam ani není moc humorných situací na které jsem i u vašich vážnějších knížek zvyklá. A stejně jako Vstupenka do ráje mi to přijde takové...nevím jak to definovat, trochu zahořklé? Skoro nikomu kolem vztah nevychází, všichni se podvádějí, lžou atd.. Někdo může říct, že to je reálné. Což z vlastní zkušenosti vím, že je dost takových lidí, vztahů. Ale i v téhle blbé realitě jsou páry, kterým to klape..

A třeba Potížistka byla na dost vážné téma, s Šárkou se život rozhodně nemazlil, ale jako celek to na mě nepůsobilo takhle negativně..

Otevřený konec mi vůbec nevadí. Přiznám, trochu se bojím, že byste Niky nechala jít za "hlasem srdce" a skončila by s Tiborem... Což by mě teda trochu na....štvalo..

Omlouvám se, jak to po sobě čtu, tak to vyznívá, jako kdybych na všem hledala chyby. Ale psala jsem to, co mi přišlo na mysl. Snad z toho nebudete mít pocit, že mám potřebu všechno kritizovat. Každý má jiný vkus a asi je nemožné napsat knížku, která by se zalíbila úplně všem.

A samozřejmě, kdyby se mi až tak nelíbilo to číst, mohla jsem knížku kdykoliv odložit a už se k ní nevrátit. Jako vždy paní Lenko píšete čtivě, umíte pobavit atd.. Jen jsem chtěla napsat svůj dojem, názor. A i když, se zrovna k téhle v budoucnu neplánuju vracet (asi ani jednou), až Vám zdraví dovolí a napíšete novinku, tak se na ní budu moc těšit!

Pokud jste to dočetla až sem - Mějte se hezky Lenko!

P.S. Jestli jsem četla dobře, objevuje se "zrzavý kuchař", takže si troufám tvrdit, že si můžeme domýšlet, že Jarek přežil?

A ještě musím dodat, že se mi moc líbí, jak v nových knížkách zmiňujete starší hrdiny a my se tak díky toho můžem dozvídat, co s nima bylo dál. Je skvělé, že se v tomhle vašem světě taklhle potkávají a jejich životy prolínají. Zvlášt příjemné překvapení v novějších knížkách byly Radka a Daniela z jednich z vašich prvních knížek. Jen tak dál!