Milá Jitko, dík za pochvalu jednoho z mých nejstarších románů. Věřím, že současné počasí vůbec nevadí, aspoň si člověk zavzpomíná na horké letní dny :) A že mohly být holky samy na chatě - no jistě, mohly, je to román složený ze spousty osobních příběhů a zážitků :), a to včetně toho, jak jsem trávila prázdniny :). Pravda, nebyly jsme tři sestřenky, ale byli jsme také tři - já, moje o rok starší sestřenice a o rok mladší bratránek. A užiívali jsme si rok co rok na chatě u Stálkova (i to prostředí včetně nedalekého tábora je pravé) a ani našim, ani strýci a tetě nepřišlo divné nechat nás tam vegetit samotné :) Dokonce i v nižším věku. Jasně, možná by se dalo namítnout, že byla jiná doba, ale i v té dnešní mnozí rodiče dopřejí svým potomkům volnost tohoto typu. Nevím, jestli tyhle tři holky společně prožily další prázdniny, spíš ne, nebo přinejmenším ne hned ty další, ale až nějaké další. My si je užívali každoročně a dodnes na ně se sestřenkou i bratránkem vzpomínáme jako na nejlepší části prázdnin.

Děkuji za odpověď :) a i vy jste tam narazili na skautský tábor? Nějakého takového Dana nebo Honzu? Protože jinak mě nenapadá, co by jste tam mohli jinak dělat :D. Holky se krom tábora válely jenom na dece :).

No to bys koukala :) Nikdy jsme se tam nenudili. Nikdy. Prožili jsme tam spoustu správných příhod, v nižším věku dobrodružných a strašidelných, později i letních lásek. Tábor byl kousek za chatou, ale (dokonce dva tábory, stálé, každé léto na stejném místě) nebyly až tak důležité. Sjížděla se nás tam každoročně celá parta stejných dětí (a později puberťáků) z těch pár chat kolem rybníka. Válení na dece... No tak to bylo na tom nejposlednějším místečku :) Naproti tomu tři románové sestřenky byly v tom "nejhloupějším" věku, kdy s nimi třískala puberta, navíc Dita už preferovala jiné zážitky, Hana jí záviděla, Julka se tím pádem nudila, a když se všechny zamilovaly do jednoho kluka, tak už to prostě nemohla být ta správná trojka jako v předešlých letech :)