Rozhovor - Gong.cz (září 2006)

První prázdninový víkend se uskutečnil ve Slavonicích sraz s Lenkou Lanczovou. Na sraz přijely čtenářky z celé republiky, ani já si to nenechala ujít. Na srazu jsme byly s kamarádkou samy nesly?ící. Moc se mi tam líbilo a paní Lenka je moje nejoblíbeněj?í spisovatelkou. Napsala kní?ku ČAS NĚHY, kde vystupuje nedoslýchavá hrdinka. Proto jsem jí pořádala o krátký rozhovor do Gongu:

Lenka Lanczová, úspě?ná kmenová autorka Vydavatelství Víkend a v posledních letech nejvydávaněj?í a nejčteněj?í autorka románů pro mláde?, se narodila v Dačicích 29.12.1964. Na základní ?kolu chodila ve Slavonicích, po maturitě na Střední ekonomické ?kole v Jindřichově Hradci pracovala rok u Okresní správy spojů. S man?elem, dvěma dětmi a jezevčíkem Pajdou ?ije ve Slavonicích, kde od roku 1987 pracuje v Městské knihovně, přičem? je v neustálém kontaktu s kní?kami i čtenáři, převá?ně mladými.
Ve v?ech svých dílech se zabývá psychologií dospívající mláde?e, zobrazuje otevřeně, reálně a nepřikrá?leně současná děvčata a hochy se v?emi jejich problémy, radostmi i starostmi (první lásky, přátelství, fale?né kamarádství, mezilidské vztahy vůbec) a rovně? i s jevy negativními (drogy, incest, interrupce, trauma po znásilnění, anorexie, alkoholismus, gamblerství, závislosti apod). Přesto?e nementoruje, romány působí výchovně, jeliko? na příkladech převá?ně dívčích hrdinek a jejich pro?itků ukazuje, jak by to být mělo a jak ne, co v?echno se mů?e stát, kdy?... Nechává čtenářkám prostor zorientovat se, najít sama sebe na prahu dospělého ?ivota.
.
Proč jste se rozhodla napsat román ČAS NĚHY, ve kterém vystupuje nedoslýchavá hrdinka?

K napsání tohoto příběhu mě přivedly samy čtenářky. Při?lo mi toti? pár mailů od dívek s nejrůzněj?ími handicapy, ve kterých mi čtenářky psaly, ?e se jim moje knihy líbí, nicméně postrádají nějakou posti?enou hrdinku. Zkrátka, proč pí?u jen o zdravých holkách? V?dy? ony přece také pro?ívají více či méně bouřlivě svoje dospívání, tou?í po lásce a mají s nimi stejné starosti - a mají to tě??í ne? ty ostatní. Čím? jim moc děkuji za podněty! Zvolila jsem si dívku se sluchovým posti?ením, která si díky tomu připadá "jiná", je nejistá, trpí malým sebevědomím a vůbec si myslí, ?e ji nemů?e potkat láska, po které tolik tou?í, nato? aby si jí v?iml dlouho obdivovaný kluk, kamarád jejího bratra. Petra se v?ak brzy přesvědčí, ?e ka?dý má "něco" (a nemusí to být zrovna fyzický handicap, mnohem hor?í jsou ?rámy na du?i) a ?e i ona má právo na lásku. Posti?ený toti? vůbec neznamená být hor?í! Nato? aby to bylo něco hanlivého, něco, za co je třeba se stydět!

Kde jste čerpala informace?

Informace jsem získala od kamarádky, její? syn, by? mlad?í ne? románová Petra v knize, má stejný zdravotní problém.

Jak se jmenuje va?e první kní?ka?

Svou první "knihu" jsem napsala v třinácti letech, nicméně tehdy to byl pokus o literaturu - a ne? se z pokusu stal skutečný román, uběhla spousta času a rukopis jsem mockrát přepracovávala, vracela se k němu, modernizovala ho, připisovala dal?í příběhy, a? se mi původní román rozrostl v trilogii, která po řadě let vy?la kni?ně pod názvy ZNAMENÍ BLÍ?ENCŮ, PANNA NEBO BLÍ?ENEC a ZADÁNO PRO BLÍ?ENCE (první vydání v letech 1994-1995). Nicméně můj první vydaný román se jmenuje POČKEJ NA MĚ, RADKO!, vy?el z celé řady mých knih (momentálně jich je 45 plus jedna novela) jako prvotina v roce 1992, ačkoli jako první napsaný nebyl.

Kterou kní?ku máte nejraději?

V?dycky tu, na které zrovna pracuji. Ne? ji toti? napí?u, propracovávám ji v přípravách do detajlů, pro?ívám ji ve své fantazii, ?iji v hrdinčině světě, atd. Nejvíc času jsem strávila právě s BLÍ?ENCI, jejich? hrdinové se mnou prakticky vyrostli, bli??í vztah mám i k románu LUCKY LUK.

Co byste vzkázala nesly?ícím čtenářkám Gongu?

Asi to, co řekl Ted na konci románu Petře - nejste jiné, jen to máte tě??í. Ono toti? projít ?ivotem podobným rů?ové zahradě není ?ádné umění, mnohem hrdin?těj?í je se v?emi překá?kami se vyrovnat. Moc vás obdivuji, dr?ím vám palce, aby se vám to dařilo, aby se v?dycky na?el ten, kdo pomů?e, a aby těch vítězství a splněných snů drobných, vět?ích i těch největ?ích bylo co nejvíce!
Děkuji Janě a Ivě za osobní setkání a mo?nost rozhovoru ve Va?em časopise.

Lenka Lanczová