Knihovničky vět?iny dne?ních mladých dívek obsahují minimálně alespoň jeden dívčí román z pera Lenky Lanczové. Její knihy nepatří k moralistickým dílům, která u? od počátku hovoří o tom, ?e tohle a tohle je ?patné a je třeba se chovat tak a tak. Naopak autorka vás nechá vcítit se do hrdinky (případně hrdiny nebo i více hlavních postav) a zkoumat situace z jejího pohledu, vyzkou?et si její chyby nebo si říct, ano, já bych se zachovala stejně. Hrdinkami románů Lenky Lanczové nejsou uniformní děvčata s předvídatelnými vlastnostmi. Ka?dá je jiná a proto při pročtení více knih mů?eme sledovat jeden a ten samý problém z mnoha úhlů pohledu. Čtenáře dále přitahuje i to, ?e vět?ina příběhů je podle skutečných událostí, které autorka čerpá přímo ze ?ivota svých blízkých i svých čtenářek. Navíc díky svým webovým stránkám www.lanczova.cz je se svými fanou?ky v bli??ím kontaktu a nejeví se tak nedostupně jako vět?ina dal?ích spisovatelů. Její knihy určitě zaujmou i dívky a ?eny kterým oněch sladkých ?náct u? dávno zmizelo za obzorem, proto?e z ka?dého díla na vás přímo dýchnou va?e vlastní vzpomínky a pro?itky z té doby. V dne?ní době čítá mno?ství jejích vydaných titulů kolem padesáti. Navíc jí roste konkurence v její vlastní dceři Sandře, která se vydala v jejích ?lépějích a rovně? pí?e romány pro dospívající dívky. Ač je to zará?ející, psaní není pro tuto úspě?nou autorku a dr?itelku několika literárních ocenění hlavním zdrojem ob?ivy, ale pouze koníčkem, kterému se věnuje po večerech. Ale mo?ná by se dalo říct, ?e je toto hobby takovou nemocí z povolání, proto?e paní Lenka pracuje jako knihovnice. A tak jsem se nemohla nezeptat:
Proto?e mám to ?těstí, ?e dělám to, co mě baví. Moje zaměstnání úzce souvisí s mým koníčkem, jím? je literatura, tedy jak psaní, tak čtení. V?dycky jsem si přála dělat něco kolem knih, a? u? v knihkupectví, anebo v nakladatelství, nakonec jsem v knihovně, k tomu sama knihy pí?i, tak?e se celý můj dosavadní ?ivot točí kolem knih.
Ne, to určitě ne, nicméně to, ?e pracuji v knihovně, má pro mě obrovskou výhodu ? jednak jsem v neustálém kontaktu se čtenáři, tak?e vím, co chtějí číst, a jednak mám přehled o knihách, vím, co vychází, jaká témata zpracovávají jiní autoři, co na trhu chybí, apod.
Ani ne. V?echno kolem nás se mění ? móda, filmy, hudba ? ale touha po lásce, a? u? ji pro?ívat, či o ní alespoň číst, zůstává.
V?dycky mě zajímala psychologie, a to, co pí?i, je vlastně psychologie dospívání. Pí?i o věku, ve kterém se v?echno pro?ívá hodně intenzivně a starosti s láskou se zdají nejdůle?itěj?í ze v?ech. Je to doba, kdy je spousta věcí nových ? a také doba, kdy se toho dá hodně zkazit.
Mám v plánu napsat detektivku, horor i román pro ?eny. A? mi dojdou témata na romány o mladých a pro mladé, vrhnu se na jiný ?ánr. Zatím ale je víc nápadů ne? času.
Vedla jsem je ke čtení, oba jsou od útlého věku velcí čtenáři. A proto?e mě moje děti viděly v?dycky psát, při?lo jim to naprosto přirozené stejně jako čtení.
Vlastně nuda J. Odmalička jsem hodně četla, no a jednou, to mi bylo třináct let, jsem doma stonala s angínou a v?echny kní?ky měla přečtené, tak?e jsem si řekla, ?e si prostě nějaký román napí?i sama. Z pokusu se stal můj celo?ivotní koníček.
Blízký kontakt se čtenářkami je moc fajn a prospě?ný oběma stranám. Bez toho by moje romány nebyly tak čtené, proto?e právě díky kontaktu jsem v obraze. Za roky existence se na mých stránkách na www.lanczova.cz vytvořily nejen vazby mezi čtenářkami a mnou, ale i mezi čtenářkami vzájemně ? spousta dívek se spřátelila, na?la si díky stránkám kamarádky se společným koníčkem, a proto?e jde o dívky z celé republiky, které se vlastně znají jen přes Internet, rozhodla jsem se uspořádat setkání, aby se skalní čtenářky poznaly osobně mezi sebou. Bylo to moc prima, holky se seznámily a setkávají se na různých místech stále (v Praze, Pardubicích, atd)
Ano, oslovují, s touhle prosbou se setkávám hodně často, několikrát týdně! Problém ale je, ?e jsem opravdu hodně vytí?ená, nedělala bych nic jiného. Radím jim začínat s krat?ími texty, nejvíce se toho naučí na povídkách, ty dobré a? posílají do časopisů ? a funguje to. Mnoha čtenářkám u? povídky časopisecky vy?ly.
Závist je nesmrtelná teta, to je přece známá věc J.
Psaní a literatura je největ?í koníček, nicméně v době, kdy zrovna nepracuji na ?ádné novince, chodím často a ráda do kina, s man?elem cestujeme a trávíme víkendy v přírodě.
Osobní radosti si nechám pro sebe, co se týče literárních úspěchů, tak tam mi největ?í radost přineslo skvělé umístění v celostátní anketě Moje kniha, kde jsem získala první místo v českých autorech (a třetí celkově, hned po Rowlingové a Tolkienovi). Koho by to nepotě?ilo J. Raduji se z ka?dé nové knihy, kdy? ji poprvé dr?ím v ruce, je to fajn pocit, no a předev?ím z toho, ?e se moje knihy líbí. Pro spisovatele je největ?ím oceněním vědomí, ?e jeho práce má smysl, kdy? přiná?í radost tolika čtenářům. Nový titul s pořadovým číslem 51 se objeví do letních prázdnin.
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu dal?ích úspěchů jak v literatuře tak v osobním ?ivotě.