Mo?ná bychom vydr?eli u ohně do rána, kdyby v jedenáct neohlásil Jeňa večerku. Zítra je prý také den.
?Co se zajít vykoupat?? navrhl Radim a je?tě ani nedořekl a u? holky, na?e tři esa, pi?těly, ?e ony půjdou. Pro jsme byli v?ichni, Jeník kapituloval, obtě?oval se pouze řečmi o kázni a tak, ale stejně ho nikdo neposlouchal.
?Snad si vezmete plavky, ne?!? ?ílel.
?Půjdeme bez, stejně je tma??
?Plavky, nebo nic!? rozkázal nekompromisně.
Je?tě jsem se skočila k vodovodu napít, popadla osu?ku a utíkala za ostatními. Mezi chatami jsme se sna?ili jít ti?e, co? se ve velké partě nedalo dost dobře zvládnout.
?Simi!? lekla jsem se. ?Zastavila jsem pořádně vodu??
?Určitě jo,? tvrdila a ohlí?ela se po Jindrovi.
?Viděla mě??
?Ne, ale je to reflex, chápe?. Za chvilku jsme zpátky??
?A zatím vytopím stany,? namítla jsem. ?Raději se vrátím. Jde? se mnou??
?Počkám tady. Makej!? Melancholicky sledovala partu, jmenovitě Jindru, oble?eného Katkou a Dianou. Rozběhla jsem se, abych ji zdr?ela co nejméně. Cesta noční tmou náhle postrádala svou hravost, jako bych ?la stra?idelným lesem. Kdyby se v?ude neplí?ily ty stíny!
Kohoutek byl pochopitelně zata?ený. Jsem pako, fakt. Chtěla jsem se otočit a pádit zpátky, kdy? jsem zaslechla tiché hlasy z Dickova stanu. Kdopak tu zůstal? Dick ne, ten se teď jistě ráchá v přehradě. Kdo má co dělat v jeho stanu?!?
Můj úsměv, jím? jsem chtěla nachytat holky kramařící v Dickových věcech, vystřídal nechápavý výraz. Ve světle baterky jsem hleděla do tváří dvou neznámých kluků.
?Vy patříte k Derimu?? zeptala jsem se vyjeveně.
Vypadali zaskočeně. ?Jo,? řekl konečně jeden a ??ouchl do druhého, který cosi pohodil do hloubi stanu. ?Kde je??
?Deri? ?el se vykoupat? Neříkal, ?e je vás víc. Seděli jsme tu?? Umlkla jsem, jako kdy? utne, jeliko? jsem zahlédla předmět, který je?tě před chvílí oba zajímal. Dickova videokamera! ?Vy ? nepatříte k Jindrovi!?
Ten vy??í, s pořádným no?em na řetízku u pasu, prudce vyskočil a uchopil mě za ruku. Bolestivě mi ji zkroutil za záda, a? jsem vyjekla.
?Opova? se něco vykecat!? varoval mě a bylo na něm vidět, ?e si v nejmen?ím nedělá psinu. Proto?e jsem neodpověděla hned, trhnul mi rukou vý?, a? jsem vykřikla bolestí i strachy a prohnula se jako luk ve snaze zmírnil utrpení.
?Dr? hubu!? poradil mi vztekle a tlak je?tě zvý?il.
?Au, au! Zlomí? mi ruku!?
?Nech ji, vole, berem roha,? sna?il se ho zadr?et jeho komplic, ale klukovi se mučení zřejmě zalíbilo. Ne? jsem se nadála, podtrhl mi nohy, svalil mě do trávy, klekl si nade mne a zkroucenou ruku mi stále pevně svíral pod zády. Děsně to bolelo, ale bála jsem se hlasitě projevit. Ke v?emi mi strhl plavky z prsou a na mou druhou ruku, kterou jsem se chtěla bránit, si klekl.
?Pus?? prosím tě,? ?ebrala jsem naléhavě.
?Neblbni, vole! Má dost!? řekl ten druhý jaksi zdě?eně.
?Není tak ?patná.? Trochu se nadzvedl a rval ze mě plavky. Do?lo mi, co chce udělat, a kdy? si chtěl stáhnout bermudy o maličko ní?, v?í silou jsem zařvala. Nedbala jsem na bolest v pa?i, i kdyby mi ji zlomil, tohle nesmí!
?Vracejí se!? vyhrkl druhý kluk a dal se na útěk. Maniak mě pustil od pár vteřin dřív, ne? se ve vrátkách objevil Jindra. Prokličkoval mezi stany, přeskočil plot za ohni?těm, tam, kde se zahrada prudce zvedá, a zmizel v letní tmě. Jindra ho pronásledoval a? k plotu, čím? mi poskytl čas, abych si jednou rukou, tou pohyblivou, vytáhla plavky nad prsa. Kdybych měla normální na ramínka?! Druhou ruku jsem necítila, podivně v ní brnělo a ?kubalo.
?Evčo!? Jindra si ke mně přiklekl.
Nemohla jsem nic říct, hrozně jsem se rozbrečela. Určitě hystericky, přestálou hrůzu vystřídal ?ok. Jindra nevěděl, co má dělat, odvá?il se mě pouze pohladit po vlasech, a kdy? se přiřítil Dick, rychle poodstoupil.
?Cos jí udělal?!? Popadl ho za d?ínovou bundu pod krkem a mnoho nechybělo, aby mu rozbil nos.
?Já?! Ten s tou kudlou, vole!?
Nemohla jsem ten pitomý pláč vůbec zastavit. Potom bylo kolem plno halasu, dorazila i část na?ich kluků a holek, Simona přivolala pomoc s kří?kem po funuse. Jediný, kdo něco viděl, byl Jindra, leč i jeho informace byly značně kusé.
Simona mě vzala za ruku. ?Promiň,? ?eptala ne??astně. ?Měla jsem jít s tebou! Kdybys věděla, jak mě to mrzí??
Jindra si ke mně znovu přiklekl, pohladil mě prsty po tváři a řekl ti?e: ?Já bych jí přece nikdy neublí?il??
Dick ho rozjímat nenechal, odstrčil ho a pomohl mi na nohy.