Přepojování internetu u? tak zábavné není. Tři technici z nové firmy, s ní? budeme ode dne?ka spolupracovat, se rozlezou po celé budově. Ten, který posléze přijde do dětského oddělení, aby nově nastavil počítače v půjčovně i ty dvě vykopávky v na?í kanceláři, je mladý kluk nebo chlap, pokud se dá o třicátníkovi mluvit jako o chlapovi (chlap je třeba Karel nebo Zdeněk?), na pohled celkem sympa?ák. Tmavé vlasy mu stále lezou do očí, kdy? se sklání k počítačům, určitě i díky nim vypadá je?tě mlad?í, na sobě má plandavé d?íny a tričko, kdepak kvádro s ko?ilí jako reprezentat firmy!
?Dáte si kafe?? nabídnu mu v návalu dobré nálady.
?Rád, díky,? usměje se. ?A? se proberu, tohle ranní vstávání mě zabije??
?Ranní? Je půl jedenáctý.?
?V?ak jsem vstával v půl devátý. To pak člověk cítí chu? zubní pasty celý dopoledne? Tak uka?te, nejdřív tu kancelář? Panebo?e, neříkejte, ?e tohle je?tě funguje!? posmívá se na?im křapkám.
?Knihovna je kompletně vybavená novými výkonnými počítači,? bojuji jako pravý patriot za dobré jméno.
?To vidím,? zasměje se.
?Tyhle dva slou?í čistě jen jako psací stroje, pou?íváme v nich tak akorát textové programy, nic víc. A na to bohatě stačí.?
?V?dy? to nemá ani vypalovačku! No a tenhle, to je úplnej brontosaurus? Tyhle počítače pamatují hodně, co? Nejspí? to budou va?i vrstevníci.?
Páááni! Co si ten nafoukanej moula myslí?!
?Je?tě dokonce s disketovou mechanikou, to jsem u? dlouho neviděl! A bez USB vstupu? Kam připojujete flashku??
?Nikam.?
?Logicky,? baví se. ?Kdy? není kam, ?e jo? Uka?te, co máte uvnitř?? Najede do seznamu programů. ?Vá?ně jenom word? Copak vy nepracujete ani s grafickými programy??
?Proč bych měla?? odvětím su?e. Sympatie, které jsem k němu zprvu cítila, mizí mílovými kroky. Má cenu tomu počítačovému inteligentovi vysvětlovat, ?e grafické i jiné programy jsou na počítači v půjčovně, co potřebuji, udělám si tam a není tedy důvod je mít v?ude? Nemá.
?To bych asi po vás chtěl moc, co?? baví se.
Nafoukanej moula a je?tě k tomu idiot!
?Klasický my?i!? exceluje nanovo. ?Vy nepou?íváte optický??
?V půjčovně ano.?
?Zastaralý a taky pěkně zaprá?ený,? pokračuje ve svém projevu, polo?í na zem mezi mým a Soniným stolkem svůj bágl naditý cédéčky a kabely a bůhví čím je?tě tak moc, a? mu to vyhřezává z pootevřených útrob, rozebere my?ku u Sonina počítače a očistí kuličku. S tím zaprá?ením měl pravdu, to je fakt, asi jsme je u? nečistily hodně dlouho? Koutkem oka zjistím, ?e je do své práce zabraný, hrabe se ve střevech počítače, tudí? se posadím ke svému počítači, aby mi neviděl na ruce, a rychle otevřu svou my?, abych z ní odstranila nečistoty dřív, ne? se ten přemoudřelý v?evěd dostane na moje místo. Co? o to, úmysl dobrý, výsledek katastrofální! Díky mé ?ikovnosti se mi sice podaří my? otevřít na první zabrání, leč jak do toho vlo?ím sílu, cuknu s ní ? a kulička vyhupsne ven. Rychle zkontroluji, co na to technik; ten se věnuje svým věcem. Jeliko? máme v kanceláři koberec, kulička neudělala ?ádný zvuk, kdy? dopadla na zem a zakutálela se?
Ale kam?? Samozřejmě nemohu lézt po čtyřech, abych ji objevila, ztrapnila bych se v jeho očích je?tě víc, tudí? jen tak nenápadně nakukuji pod stůl a ?idli a taky vedle? Jednou zvedne zrak od počítače, tudí? se zase rychle narovnám a zívnu, nenápadnost sama.
?U? to bude,? vylo?í si můj výraz.
Tím mě zrovna nepotě?í! Nezbyde mi ne? zase sklapnout my? dohromady, co? stihnu tak akorát, ne? je vedle hotový.
?Taky kuličková my?,? pousměje se, jakmile zaujme mnou uvolněné místo, popadne ji a naučeným hmatem rozevře na dvě půlky. ?Vy tenhle počítač vůbec nepou?íváte???
?Jistě?e ano,? pokrčím ledabyle rameny.
?My? také??
?Samozřejmě.?
?To dost tě?ko,? namítne. ?Kde je kulička??
?Kulička?? zahraji si na úplnou blbku.
?Tady chybí kulička,? předvede mi názorně. ?Kde je??
?Teď tady byla,? prohlásím pevně a vlastně ani nel?u. Jeho pohled mluví sám za sebe. Tak to ne, chlapče, spatra se na mě koukat nebude?, u?klíbnu se a nejspí? ani ne v duchu, nýbr? skutečně. Zatvářím se velice přísně: ?Vy jste ji ztratil!?
?Já?!? u?asne.
?No já s ní je?tě před va?im příchodem pracovala!? Zase pravda, na detektoru l?i bych určitě obstála, haha. ?Vy si sem vpadnete, posmíváte se mi a je?tě mi zničíte my?, to je tedy úroveň slu?eb!?
?Počkejte,? namítne rozpačitě a k mému pobavení, které ov?em na sobě nedám znát, se začne rozhlí?et po zemi, jestli mu zpropadená kulička skutečně nevyklouzla! ?Vá?ně u? tam nebyla??
?Hm,? udělám pochybovačně.
Jeliko? ji také na zemi nenajde, musela se zakutálet hodně daleko, potvora, vymění ji za Soninu, aby mohl počítač nastavit. ?Aspoň vám koupí novou, optickou??
?Hm.? Znovu pochybovačný tón.
?Určitě,? utě?uje mne. ?Co to kafe, bylo by???
?Do?lo.?
Pokrčí rameny, dokončí práci u mého počítače, nače? se jde povrtat v těch v půjčovně. Sleduji ho proskleným čtvercem ve stěně mezi kanceláří a půjčovnou, pracuje mlčky a u? nepomlouvá, oba počítače slou?ící k půjčování patří mezi nejmoderněj?í a vybaveny jsou v?emi mo?nými programy, stejně jako pět u?ivatelských stanic, které v dětském máme přímo pro malé čtenáře. Pak, kdy? je hotov, se vrátí pro svůj batoh. ?Máte to komplet.?
?Fajn.?
?Tak? nashle.?
?Sbohem,? rozloučím se s ním su?e.
Pokrčí rameny, opustí kancelář, projde celé dětské a? ke vchodu, kde se nečekaně otočí. Sklopím zrak a mám na sebe vztek, nejspí? jsem nebyla dost rychlá, poznal, ?e se za ním dívám! Nakonec, mů?e si myslet, ?e jsem ho sledovala, aby nic neukradl.
Prý staré počítače budou moji vrstevníci! Tihle sebejistí namy?lení v?eználci?!