28. 11. 2010 - VÁNOČNÍ SOUTĚ? 2010 - III. kolo: PODZIM

III. KOLO ? PODZIM Třetí kolo vánoční soutě?e přiná?í opět 6 krátkých ukázek ze ?esti knih, tentokrát se jedná o romány podzimní. Vá? úkol je stejný jako v přede?lých kolech ? napi?te mi, z které knihy ukázky jsou. Odpovědi zasílejte na mail lenka@lanczova.cz, do těla zprávy uvádějte v?dy číslo kola a pi?te v?dy z tého? mailu, co máte registrovaný tady na stránkách!

III. KOLO ? PODZIM

1.
Drobné mrholení, které obtě?ovalo od samého rána a při tro?ek dobré vůle ?lo pova?ovat za padající mlhu, se rozhodlo krátce po obědě skoncovat se svou polovičatostí a pře?lo do trvalej?ího a hlavně hust?ího de?tě. Za tu chvíli, ne? jsem se přesunula z jednoho konce husitského města Tábor na druhý, konkrétně od kasáren Jana ?i?ky na tu správnou výpadovku, jsem promokl do poslední nitky, promáchala si nové lodičky, zacákala punčochy a? po kolena a navlhla i pod ko?enou bundou. De?ník jsem s sebou samozřejmě neměla. Přesto?e mi dé?? rozpustil řasenku a já ji navíc je?tě rozmazávala rukou po celém obličeji, kapesník je podle mého názoru dal?í ze zcela zbytečných rekvizit, na počasí jsem nenadávala. Naopak, připadalo mi, ?e se mnou soucítí, přesně vyjadřovalo mou náladu. Kdyby v den, kdy jsem dostala kopačky od svého prvního kluka, drze svítilo slunce a nebe bylo jasně modré, plné rozpustilých bílých beránků, dorazilo by mě to úplně.
V sobotu 7. října, přesně ve 13.08 hodin, mi kluk, se kterým jsem chodila téměř půldruhého roku, diplomaticky oznámil, ?e si na?el jinou, pochopitelně krásněj?í.

a) Past na kočku
b) Super ko?ata
c) Zlodějka snů

2.
Podle kalendáře začíná podzim, ačkoli počasí signalizuje spí? příchod zimy, nedbá na to, čemu se říká babí léto, vytrvale ob??astnuje rozmoklý povch země novými proudy de?tě se sněhem. Sníh začítkem října? ?ílenost. Ulic vyhlí?ejí neútulně, ?edivě a nemocně. V tomhle městě tak vypadají z devět měsíců z dvanácti, bílá pokrývka se neudr?í ani půl dne. Rozsvítily se první pouliční lampy a vzápětí sychravou mlhu prosvětlovala spousta světelných bodů podél cestiček a panelových domů.
Kluk s blond vlasy po ramena a s rukama v kapsách dospěl na náro?í hlavní třídy, zamířil k centru a kráčel dál bez ohlédnutí.
?Viku! Počkej!? vykřikla dívka zoufale. Zastavila se. Nemohla vystačit s dechem. Bez ohledu na počasí vyběhla jen v odřených d?ínách a tílku. ?Viku!? Zkusila se rozběhnout znovu, ale po pěti krocích se zastavila, chytila se za bok, píchalo ji, a zlostně vykřikla: ?Ty pitomče! Stůj konečně!

a) Království za botu
b) Hvězda naděje
c) Doteky noci

3.
V cílové rovince, kdy? se s bágly doplou?ím v potu takřka ke koleji, mě chytne prudká přeháňka. Smyje ze mě nejen pot, ale rozma?e i líčidla a vlasy přemění na zkroucené povázky. Do vestibulu koleje, kde se tísní dle mého odhad minimálně sto prváků, se dovleču mokrá do posldní nitky s přita?livostí zmoklého psa. Lep?í začátek jsem si snad ani nemohla přát! Těch mokrých je víc, ne v?ak skrz naskrz. Jakýsi kluk s ervnou bradkou a stojacím je?kem odbarveným na platinovo, který rozhodně nepatří mezi ba?anty, spí? při?el okouknout jako mnozí jeho kolegové vyjukané prvandy, si v té úděsné frontě v?imne, jak si hřbetem ruky rozmazávám po tvářích zbytky líčidel, a nejspí? musím vypdat nejzoufaleji ze v?ech, proto?e mi podá balíček papírových kapesníků se slovy: ?Nebreč, bude hůř.?
Určitě kecá. Myslím si, ?e hůř být nemů?e!
Z kluka, by? vypadal podezřele, odbarvené vlasy k hnědým očím, mavému obočí a černé bradce pasovaly jako pěst na oko, ji?anský typ si odbarví vlasy na bílo ze dvou důvodů: buďto je recesista,nebo divnej, co? na první pohled nejde rozpoznat, v?ak mluvily zku?enosti, jak zjistím během čtyřhodinového čekání na ubytovací smlouvu! Místy se o mě pokou?í mrákoty a z holky stojící ve frontě vedle mě mi záhy naskáčí pupínky.

a) Hří?ná touha
b) Lucky Luk 1
c) Lásky a nálezy

4.
Incident před venkovskou hospůdkou v průběhu na?í chmelové brigády má dohru je?tě ve ?kole. Na gympl přijde oznámení dolanské policie, sice se zapsaným a očitými svědky podepsaným protokolem, ov?em to řediteli nezabrání vřítit se uprostřed matiky do na?í třídy jako odji?těný granát, mávat papíry doktoru Kři??álovi před nosem a znovu a znovu se dát uji??ovat, ?e my jsme v tom nevinně, stali jsme se obě?mi politováníhodné události, cílem výpadu zlotřilých místních výrostků, rváčů a vandalů. Dobrá psina! Třídní Kři??ál, který s vyra?eným zubem vypadá vskutku impozantně, potvrdí, ?e sudenti na?eho ústavu se ničím neprovnili, jak by mohli, v?dy? jsme výběrovou ?kolou, a po říďově odchodu prohlásí, pečlivě volíc slova: ?Nehodlám vás bavit, bando, nejsem tu nikomu za klauna. Alébr? nemohu vyslovovat měkké souhlásky ? k tabuli půjdou ti, co ve svém jménu nemají ani jednu. Albínová...?
Umíráme s Viky s míchy a mů?eme si to dovolit. Třídní je génius, fakt! Snad poprvé v ?ivotě jsem ráda, ?e se jmenuji Kudláčková. Právě to Č mi skýtá záruku imunity.

a) Schody do nebe
b) Dva kroky od ráje
c) Hvězda naděje

5.
Hledím na stádo lichokopytníků poctivě se sna?ící napodobit mistrovy elegantní pohyby, a přicházím sedění v koutku na chu?. Není tak ?patné, nevím, proč jsem se ho dřív tolik bála! Mám pokoj, mohu si myslet na své a neotravovat se s těmi dřevy při nácviku waltzu.
?Smím prosít?? vyru?í mne poďobaný Ota Pavel.
?Ne,? odvětím stručně, čím? ho uvedu do obrovských rozpaků. Tohle se je?tě nikomu nestalo! Při vysoké poptávce se snadno zadali i ti nej?eredněj?í z pánů.
?Co-o?e?? optá se nedůvěřivě, rudý a? na krku.
?Nesmí? prosit,? zopakuji zřetelně. ?Nechci tancovat.?
Holky vedle vyprsknou smíchy, ale kdy? se na ně Ota obrátí, vyskočí tři najednou, div se o něho nepoperou. Jsou mi volné, husy. Po Otovi odmítnu je?tě Ev?ena, dám ko?em dokonce i klukovi, s ním? jsem minule soutě?ila. Je mi jasné, ?e tímhle tempem odradím brzy v?echny. No a!
A pak se přede mnou objeví Alan. Maličko zaváhám, nicméně JEHO si odmítnout nedovolím. Nejhezčí kluk z kurzu!

a) ? jako ?arlota
b) Půlnoční sny
c) Tajná láska

6.
Hledat Stříbrnou alej se u? ani nepokou?ím, budu ráda, jestli semi podaří dopatlat se na Hvězdárnu! Jakkoli se počasí dr?elo pod mrakem, k večeru se ochladí je?tě víc a navíc znovu začne pr?et. A kdy? mě kolemjedoucí auto ohodí spr?kou ?pinavé vody z kalu?e u chodníku a na mých červených kalhotách se objeví mapa odporných zahnědlých skvrn, mám chu? roz?lapat idiotskou mapu a jejího autora zavra?dit. Na?těstí si zhruba pamatuji, kudy jsem tramvají jela, tak?e odevzdaně pochoduji i ve chvílích, kdy míjím dal?í zastávky tramvají. Do ?ádné se nastoupit neodvá?í, kdo ví, kam by mě zase dovezla! Takhle zabít odpoledne... Hlady skoro ?ilhám, v bři?e mi neuvěřitelně kručí, musím si koupit aspoň celozrnnou bagetu a půllitrovku dobré vody, jinak bych snad nedo?la.
Můj podíl smůly pro dne?ní den je patrně vyčerpaný, ač jsem tomu skoro ani nevěřila, přece jen se přede mnou objeví hradba panelových domů, co? u? se mi dnes stalo několikrát, ov?em tentokrát na tabulce přilepené ke ka?dému rohovému mohu s úlevou přečíst nápis HVĚZDÁRNA.
?Opucovat boty!? zahuláká na mě vrátná ze své kukaně.
Ty mi mů?e?, odfrknu si v duchu a ani se na ni nepodívám. Svůj malý prostest si vyberu třísknutím dveří.
U stolku sedí spolu se slu?bou vychovatelka Karatkovičová. Můj příchod ji zvedne z křesílka. ?Ty jsi ta Vávrová??

a) Pár minut lásky
b) Podej mi ruku, Radko!
c) V?echno bude fajn

Odpovědi: C B C B A A